Najdeš tu můj život,moje záliby,návody,recenze,novinky ze všech koutů ale hlavně kus mě.

Zhoda náhod nebo...?

31. května 2015 v 23:43 | NikiScary |  for Smile
Jednou takhle po soutěži, nasedáme unavení do autobusu a těšíme se až budeme doma. Soutěž končila už o půl páté, takže jsem počítala s tím, že budu doma tak nějak v nejpozději v šest. Počítali s tím i ostatní, a tak si spousta lidí udělala na večer plány. To zní ještě celkem úplně běžně, zatím. Ten den byl pro mě docela špatný...byla jsem nevyspaná, bylo mi zle, všechno mě štvalo a v tělocvičně, kde jsme tancovali se nedalo dýchat. Nebýt toho dusna, možná bych i chytla během dne dobrou náladu a bylo by mi fajn, jenomže to vedro a "vzduch" mi ještě zvýšily bolest hlavy, takže mi bylo hodinu od hodiny hůř a hůř. Kvůli tomu jsem se tedy už neskutečně těšila domů a taky jsem už měla něco domluvené. Když jsme se tedy dokodrcali do busu, byla jsem happy jak čtyřicet grepů, sedla jsem si, sluchátka do uší a pomalu se propadala do hlubin nepohodlného autobusového spánku.

Jeli jsme asi půl hodiny, když najednou jsme zastavili. První jsem si myslela, že se jen někomu chtělo na záchod nebo něco ptakového, ale bylo nám řečeno, že se přehřál autobus. "Jděte se vyvětrat ven, dokud se to neopraví", říkám si " Dobrý, za chvilku to bude určitě v pohodě, klid". Tak stojíme venku, kecáme, když najednou kamarádce začne krvácet z nosu. Je jasné, že do autobusu s tím nemůže, takže jediná možnost byla, počkat než jí krev přestane téct. Asi další půl hodiny se to ne a ne zastavit. Všichni jsme tam kolem ní stáli a sledovali to jako kino. Nakonec skončila s tamponem v nose (ano normálním tamponem), šňůrka jí visela až k bradě, ale hlavně že se to povedlo stopnout. :D Tak jsme tedy zase vyjeli a jedeme, jedeme asi patnáct minut a opět stojíme. Říkala jsem si, že to už by byl jenom blbej vtip, kdyby se zase něco stalo...a ono opravdu. Přes cestu spadl strom a aby se nedal tak lehce odstranit z cesty pryč, zamotal se do elektrického vedení, takže bylo nebezpečné s tím manipulovat, nebo to nějak zkoušet podjet. Po příjezdu prvních hasičů nám bylo oznámeno, že se musí vypnout proud a potom musí dojet další hasiči, kteří strom rozřežou a odstraní. Ptali jsme se, jak dlouho to bude cca trvat a když nám řekni, že tak hod'ku, všichni už začali chytat nervy. :D Vytáhli jsme teda poslední zásoby jídla z celého dne a všechno co zbylo snědli. Za hodinu byla cesta průjezdná a ještě nás čekala třičtvrtěhodinová cesta domů. Nakonec jsme domů dojeli místo v šest v osm...a ted' by mě zajímalo...byla to zhoda náhod, nebo osud? Možná se nemělo něco stát, a tak nás pár nehod prostě zdrželo, nebo...?

zdroj: wallpaperswide. com

Stalo se vám někdy něco podobného?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Mrkněte se do rubrik na to co vás zajímá:)
Děkuji za návštěvu,NikiScary.