Najdeš tu můj život,moje záliby,návody,recenze,novinky ze všech koutů ale hlavně kus mě.

Já a věneček

21. března 2015 v 23:18 | NikiScary |  in my Brain..
Byl jednou jeden kamarád, který mě velice nedobrovolně vzal s sebou na jeho věneček. Na jednu stranu jsem byla ráda, že jdu, ale na druhou stranu jsem měla šílené nervy. (znáte mě) Neměla jsem šaty, neuměla jsem tančit a s kamarádem jsem se znala jen velice krátkce, no zkrátka jedno k druhému. Šaty jsem si sehnala od kamarádky...no vlastně jsem si je chtěla zkusit už ve chvíli, kdy je dostala, ale psst. :D Dostala jsem tedy úžasnou přiležitost v nich někam jít, a tak byla moje volba jasná. Dilema nastalo, když jsem zjistila, že nevím jestli mám k těm šatům nějaké boty. No nakonec jsem vybrala černé a doplnila to černým psaníčkem a doplňky. Tančit jsem se nenaučila, takže nervozita, při myšlence na to, jen rostla.

Nastal den věnečku a já se doma nejistě chystala, než příjde kamarádka a vyzvedne mě. Myslela jsem si, že mám všechno nachystané a hotové, a tak jsem jen sušila vlasy a čekala na Maki. Chtěla jsem si obléct silonky, ale po obhlédnutí asi čtyřech mých silonek jsem zjistila, že žádné nejsou použitelné! Musely jsme tedy jít ještě rychle jedny koupit. Byl čas se obléct...vzala jsem tedy šaty a začala se do nich soukat. Když jsme byly ready, vyšly jsme si v těch podpatkách přes celé město. Připojil se k nám ještě její bývalý (Kuba), kterého jsem skoro neznala a šli jsme. Jen po té cestě mě bolely nohy...říkám si, jak to v těch botách zvládnu celý večer?!

Přišli jsme ke společenskému domu a chtěli jít ukázat lístky, jenže sakra...JÁ HO NEMĚLA! Zapomněla jsem si svůj lístek doma! Jak můžu zapomenout tu nejdůležitější věc?! Nevěděla jsem co dělat...k nám to bylo daleko a nový jsem platit nechtěla. Samozřejmě mi bylo hned vysvětleno jak moc blbá jsem a já nemohla nic jiného než souhlasit. Chtěla jsem se propadnout do země. Nakonec jsme volala mámě, která zavolala sestře, která díky bohu měla k zrovna k dispozici auto, a tak mi lístek mohla dovést. Po půl hodině čekání venku jsem svůj lístek dostala a mohli jsme jít dovnitř. Sestřin pohled byl k nezaplacení.

Naštěstí jsme stihli i začátek a později už to bylo úžasný. :)
Moje obavy se nenaplnily, právě naopak jsem si večer suprově užila. Kuba mě naučil valčík, valc a jaif, a tak jsem mohla i tancovat. Byla jsem happy a vůbec se mi nechtělo domů! Nakonec jsem se dostala domů kolem půlnoci a spokojeně zalehla. Škola na druhý den byla vážně chut'ovka. :D

zdroj: kapelaluna. com

Tak tohle byla pohádka o tom, jak se Niki rozhodla, že začně chodit na věnečky a plesy a také, že si bude lepit cedulky s důležitými věcmi na čelo, aby na nic nezapomněla. :D
Dobrou noc.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Muhe Muhe | 25. března 2015 v 17:07 | Reagovat

Jo, taneční jsou super! Miluju tanec!!! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Mrkněte se do rubrik na to co vás zajímá:)
Děkuji za návštěvu,NikiScary.